Špičák
Na opravdovou rozhlednu čekal Špičák až do roku 1909. Aby si albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory, která stavbu připravovala, již předem pojistila úspěch podniku, 
zaštítila se dvěma jmény, která tehdy něco znamenala. Jedním z nich byl architekt Robert Hemmrich jako autor projektu a druhým nikdo jiný než samotný František Josef I. V roce 1908, kdy byl pokládán základní kámen k rozhledně, se totiž po celé monarchii konaly oslavy 60 let jeho panování. Při té příležitosti císařská kancelář milostivě svolila, že budoucí věž bude moci nést jméno "Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.". Pro horský spolek to bylo vyznamenání, od kterého si stavitelé jistě slibovali, že přinese i větší příliv prostředků na stavbu. Asi tomu tak nebylo, neboť z finančních důvodů sekce nakonec upustila od původního záměru postavit rozhlednu současně s chatou. I tak, bylo otevření nové vyhlídkové věže na Špičáku, uskutečněné 4.7.1909, velkou událostí, kdy na vrcholu rozhledny vlály vlajky, pronášely se projevy a stařičkému císaři i jeho zanikajícímu mocnářství byla provolávána věčná sláva. Rozhledna nestála osamoceně dlouho. Již za rok byla dokončena přístavba restaurace s hostinskými pokoji. Dnešní podobu dostal objekt v roce 1930, kdy byla chata podstatně rozšířena a úplně pohltila vlastní rozhlednu, z níž je dnes vidět jenom vrchol s vyhlídkovou plošinou. Na úchvatnosti rozhledu ze Špičáku to však nijak neubírá.
Královka
Janovská sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory se rozhodla, že na Königově výšině (dnešní Královce), postaví zatím jen dřevěnou rozhlednu. Byla objednána jednoduchá trámová konstrukce se dvěma patry a s vyhlídkovou plošinou ve výši 19 m. Slavnostní vlajky nad ní poprvé zavlály 9.9.1888. Jakmile to bylo možné, janovská sekce zakoupila ještě nedaleký domek, kde zřídila malé pohostinství. Dřevěná rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků až do roku 1906, kdy padla za oběť listopadové vichřici. Janovští však reagovali velice rychle. Požádali jabloneckého stavitele S. Arnolda o vypracování projektu kamenné rozhledny a 8. září 1907, za necelé 4 měsíce od položení základního kamene, již otevírají novou, 23,5 m vysokou, věž. Malá chata už nestačí zvýšenému zájmu, a když v roce 1933 vyhoří, je rok nato nahrazena novým horským domem, který je postaven v těsné blízkosti rozhledny, aby bylo ještě více zdůrazněno sepětí obou staveb.
Černá Studnice
Již v roce 1885 na vrcholovém skalisku upravil liberecký horský spolek jednoduchou plošinu s přístupovým schodištěm. Byla to vůbec první vyhlídka zbudovaná úsilím Něm. horského spolku pro Ještědské
a Jizerské hory (DGJI), i když do opravdové rozhledny měla ještě daleko. Jablonecká sekce velmi toužila po reprezentačním turistickém stánku ve svém nejbližším okolí. Proto v roce 1901 předložila návrh na postavení chaty s rozhlednou na Černé Studnici. Liberecké ústředí zahleděné na Ještěd nemělo pro další velkou investici přílišné pochopení, a tak to jablonečtí turisté vyřešili po svém. V roce 1903 sekce vystoupila z DGJI a dala základ samostatnému spolku. Ten ještě v témže roce vyhlásil veřejnou soutěž na návrh souboru staveb na Černé Studnici. Ze soutěže vzešel vítězný projekt architekt Roberta Hemmricha, který rozhledně vtiskl podobu neohrožené strážní věže. Práce byly zahájeny v létě 1904 a 14.8.1905 již bylo dílo zahrnující chatu a 26 m vysokou rozhlednu hotovo a předáno veřejnosti. Všichni obdivovali zejména mohutnou rozhlednu, na jejíž 160 cm silné zdi byly použity žulové kvádry až 3 tuny těžké.
Zdroj: www.albrechtice-jh.cz
